Malý Václav
Malý Václav
v Praze
Římskokatolický biskup. Studoval gymnázium Na Zatlance v Praze, poté v letech 1969–76 na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, kněžské svěcení získal v roce 1976. Krátce působil jako kaplan ve Vlašimi a Plzni (1976–79), načež mu byl odebrán státní souhlas k duhcovenské činnosti – stal se signatářem Charty 77, v roce 1978 spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V květnu 1979 byl bez soudu zatčen a zůstával ve vězení až do prosince 1979 (obviněn z podvracení republiky). V letech 1980–86 pracoval jako topič a zeměměřičský figurant, zároveň tajně sloužil mše, rozvíjel katolický samizdat a v letech 1981–82 byl mluvčím Charty 77. Během Sametové revoluce v listopadu 1989 patřil k hlavním moderátorům demonstrací, stal se mluvčím Občanského fóra. Po roce 1990 se vrátil k duchovní službě: farnosti sv. Gabriela (1990–91) a sv. Antonína v Praze-Holešovicích (1991–96). V roce 1996 se stal kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta a 3. prosince 1996 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem marcelliánským a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal 11. ledna 1997, emeritován byl v roce 2025. V roce 2021 obdržel německý Řád zásluh I. třídy a francouzský Řád čestné legie, v České republice mu byl udělen Řád T. G. Masaryka III. třídy (1998) a Cena Arnošta Lustiga (2012).
Literatura:
Josef Beránek: Václav Malý. K hledání pravdy patří pokora. Praha 2002.