Mareš František Václav
Mareš František Václav
v Benešově
v Benešově
Slavista, člen římskokatolické církve. Po maturitě na gymnáziu v Benešově (1941) vystudoval bohemistiku a rusistiku na Filosofické fakultě UK (1945–48), doktorát získal v roce 1950 s disertací o Pražských hlaholských fragmentech (PhDr.). Působil ve Slovanském ústavu ČSAV (1950–68) a souběžně vyučoval na Karlově univerzitě I Palackého univerzitě v Olomouci. Ideologické překážky mu v roce 1956 znemožnily habilitaci, přesto získal titul CSc. V roce 1968 emigroval a působil na Vídeňské univerzitě (mimořádný profesor, 1993 emeritován). Vedl Ústav slovanské filologie a paleoslovenistiky, byl dopisujícím členem Rakouské akademie věd, předsedou její Balkánské komise (1987–92) a členem vědeckých akademií v několika slovanských zemích. V roce 1992 se stal předsedou vědecké rady Slovanského ústavu AV ČR a získal Zlatou medaili Josefa Dobrovského ČSAV. Podílel se na Slovníku jazyka staroslověnského a byl též editorem významných církevněslovanských textů a památek. Autor publikace Cyrilometodějská tradice a slavistika (2000).