Michejda Tadeusz
Michejda Tadeusz
v Návsí (okr. Frýdek-Místek)
ve Varšavě (Polsko)
Polský politik, člen evangelické augsburské církve. Pocházel z evangelické rodiny (dnešní Slezská církev evangelická a. v.), jeho otec Franciszek Michejda byl farářem v Návsí, mladší bratr Władysław Michejda (1876–1937) byl starostou města Těšína (Cieszyn, Polsko). Po maturitě na těšínském gymnáziu studoval medicínu na krakovské Jagellonské univerzitě, pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě a na vojenské lékařské škole ve Vídni, studium dokončil v Krakově (MUDr. 1906). V letech 1902–11 byl vojenským lékařem, pak působil jako lékař v Horní Suché (1911–21). Po první světové válce se stal jedním z členů Národní rady Těšínského knížectví, československými úřady byl krátce internován. Po rozdělení Těšínska zůstal v Polsku, v letech 1921–29 provozoval lékařskou praxi na několika místech okresu Dzialdovo, v letech 1929–32 byl primářem nemocnice v Toruni, pak opět soukromým lékařem a v letech 1937–40 ředitelem nemocnice a primářem v Ostrově Velkopolském. V letech 1942–45 byl hlavním lékařem nemocenské pojišťovny v Řešově (Rzesów), po válce vojenským lékařem a místopředsedou polského Červeného kříže. Vedle lékařské praxe se již v meziválečném období věnoval politice, v roce 1921 vstoupil do polské Národní strany práce, v letech 1930–35 byl senátorem Sejmu. V roce 1937 se podílel na založení Strany práce, za niž byl v poválečném období opětovně zvolen do Sejmu (1946–51) a kterou v letech 1949–50 vedl. Zároveň byl v letech 1946–47 náměstkem ministra a 1947–51 ministrem zdravotnictví. V roce 1950 spolu s částí politiků Strany práce přešel do Demokratické strany, zůstal sice ještě nějaký čas ministrem bez portfeje (1951–52), avšak bez jakéhokoli reálného vlivu. Obdržel polský Záslužný kříž (1925) a Řád znovuzrozeného Polska (1949).
Literatura:
O polski Śląsk. Muzeum Śląskie, Katowice 2000.