Musil Alois
Musil Alois
v Rychtářově (dnes část Vyškova)
v Otrybech (okr. Kutná Hora)
Orientalista, římskokatolický kněz. Studoval teologii ve Vídni, v roce 1891 byl vysvěcen na kněze a dále se vzdělával v biblických a orientálních vědách v Jeruzalémě, Bejrútu a dalších centrech Blízkého východu. Roku 1895 získal doktorát z teologie ve Vídni (ThDr.), roku 1897 i doktorát z orientálních jazyků (PhDr.). V letech 1896–17 podnikal rozsáhlé badatelské cesty po Sýrii, Jordánsku, Palestině a Arábii, stal se světově uznávaným odborníkem na tyto oblasti. Vědecky se zaměřoval na biblickou archeologii, semitské jazyky a kulturní dějiny Předního východu, v roce 1898 objevil pouštní palác Kusejr Amra. Jeho přímé vazby na arabské kmeny mu umožnily přístup do lokalit jiným Evropanům nepřístupných; přijal i arabské jméno šejch Músá ar-Ruwaylí. Současně byl od roku 1902 mimořádným a od 1904 řádným profesorem teologické fakulty v Olomouci, od roku 1909 řádným profesorem ve Vídni. Během první světové války podnikl několik tajných diplomatickými micí na Blízký východ, po roce 1916 současně stoupl jeho politický vliv v Rakousku-Uhersku, neboť byl zpovědníkem císařovny Zity (1892–1989). Po vzniku Československa se stal profesorem Karlovy univerzity (1920–38). Je autorem řady odborných studií i popularizačních knih, včetně čtyřdílného cestopisu Arabia Petraea (1907–08), historicko-geografických prací The Northern Hegaz (1926), The Manners and Customs of the Rwala Bedouins (1928), Křesťanství a islám (1934), ale i historických románů jako Rytíř smutné postavy (1921) a Na prahu ráje (1932). Byl členem mnoha zahraničních akademií a zasloužil se o vznik Orientálního ústavu v Praze.
Literatura:
Edvard Reich: Alois Musil. Selský synek světovým cestovatelem. Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha 1930; Oldřich Klobas: Alois Musil zvaný Músa ar Rueili. Život a dílo českého kněze, cestovatele a badatele, náčelníka beduínů, řádného profesora olomoucké, vídeňské a Karlovy univerzity, papežského preláta, polního maršálka etc. CERM, Brno 2003; Tomáš Petráček: Bible a moderní kritika. Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize. Vyšehrad, Praha 2011.