Neubauer Zdeněk
Neubauer Zdeněk
v Brně
v Praze
Přírodovědec a filosof římskokatolické orientace. Narodil se v rodině profesora správního práva, studoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK (1960–65, RNDr. 1970) a filosofii na Filosfické fakultě téže univerzity (PhDr. 1971). V letech 1967–70 absolvoval stáž v Mezinárodní laboratoři v Neapoli, kde se věnoval výzkumu genové regulace a estetiky bakteriálních kolonií. Po návratu působil až do roku 1982 na Karlově univerzitě, poté kvůli nekonformním postojům přešel do programování ve firmě META, stále však organizoval neoficiální semináře a přispíval do samizdatových sborníků. Po pádu komunistického režimu založil (1990) a do roku 1996 vedl Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK, stal se docentem (1991) a profesorem (1992). Působil též na Filosofické fakultě UK a v Centru teoretických studií. Usiloval o propojení křesťanského a vedeckého myšlení, byl otevřený intelektuálním výzvám postmoderny. Mezi jeho klíčová díla patří Deus et Natura (1999), Nový Areopág (1992), Přímluvce postmoderny (1994), Smysl a svět (2001) či O svatém Františku (2006). Na poli vědy byl uznáván za objev tzv. genového přepínače a estetickou analýzu bakteriálních kolonií. Byl oceněn Cenou VIZE 97 (2001) a Cenou Toma Stopparda (2008) za esejistiku.