Neumann Augustin Alois
Neumann Augustin Alois
v Olešnici (okr. Blansko)
v Brně
Římskokatolický kněz, augustinián, církevní historik. Po maturitě na reálce a klasických jazycích v Brně vstoupil do augustiniánského řádu (1915) a studoval teologii v Olomouci. Kněžské svěcení přijal roku 1916. Od počátku se věnoval církevním dějinám – absolvoval stáž na Institut catholique a École des chartes v Paříži (1922–23), získal doktorát (ThDr. 1930) a habilitaci (1931). V letech 1934–38 byl mimořádným, pak řádným profesorem na teologické fakultě v Olomouci. Po osvobození vyučoval jen krátce, od roku 1946 žil ze zdravotních důvodů v klášteře na Starém Brně. Neumann napsal přes 30 odborných studií a monografií, zaměřených na historii augustiniánů a husitské období na Moravě, vycházel přitom z nově zpřístupněných materiálů, ale byl kritizován za apologetický přístup a sklony ke faktografické selekci bez komplexní syntézy. Publikoval např. Neznámá statuta moravská z 15. století (1919), České sekty ve 14. a 15. století (1920), Příručku českých dějin církevních pro katolické bohoslovce a kněze (1936).