Otčenášek Karel
Otčenášek Karel
v Českém Meziříčí (okr. Rychnov nad Kněžnou)
v Hradci Králové
Římskokatolický biskup. Po absolvování arcibiskupského gymnázia v Praze‑Bubenči (1931–1939) pokračoval ve studiu bohosloví v Hradci Králové, avšak druhá světová válka jej odvedla do Říma na Lateránskou univerzitu, kde byl roku 1945 vysvěcen na kněze. Po návratu sloužil jako kaplan ve Týnci nad Labem, Horní Rovni, Žamberku a v Hradci Králové, v březnu 1950 tajně přijal biskupské svěcení. V letech 1951–62 byl internován a vězněn, odsouzen k třinácti letům vězení za údajnou velezradu. Po propuštění v roce 1962 pracoval manuálně, od roku 1965 se vrátil k tajné kněžské službě. Po rehabilitaci v červenci 1968 mohl krátce působit i oficiálně, než byl opět přeřazen mimo svou diecézi. Úřad 23. biskupa královéhradeckého mohl převzít teprve 21. prosince 1989, po odchodu do emeritury roku 1998 byl papežem Janem Pavlem II. povýšen na osobního arcibiskupa 24. září 1998. Jako biskup se věnoval především obnově diecéze, stál u znovuvybudování biskupského paláce v Hradci Králové a angažoval se v odškodňování politických vězňů. Publikoval knižní rozhovory Víra je můj pevný hrad (2004). V roce 1995 obdržel Řád T. G. Masaryka I. třídy.