Pánek František „Fanda“
Pánek František „Fanda“
v Praze
Římskokatolický básník, představitel českého undergroundu. Vyrůstal v úřednické rodině poznamenané otcovou hráčskou závislostí. Nedokončil vyučení potrubářem, prošel řadou dělnických profesí (mj. hrobník, hlídač, kustod kostela sv. Josefa v Praze). Trpěl psychickými potížemi, byl opakovaně diagnostikován jako psychopatická osobnost, několikrát hospitalizován, od roku 2001 žil v plném invalidním důchodu. Na počátku sedmdesátých let navázal kontakt s literáty Janem Lopatkou (1940–1993) a Egonem Bondym (1930–2007) a s komunitou kolem hudební skupiny The Plastic People of the Universe. Psal od roku 1972, debutoval v samizdatovém sborníku Egonu Bondymu k 45. narozeninám invalidní sourozenci (1975). Básně publikoval v četných samizdatových i exilových periodikách a sbornících. Zásadní vliv mělo také setkání s psychiatry Stanislavem Drvotou (1929–1992) a Cyrilem Höschlem (1949–2025). V roce 1977 podepsal Chartu 77. Od počátku osmdesátých let žil v ústraní, roku 1985 konvertoval k římskokatolické víře a začal se účastnit církevního života. Po roce 1989 publikoval své verše v řadě kulturních periodik. Jeho poezie ze 70. let je lapidární, jakoby říkánkovitá, často deformovaná v tvarosloví i ve skladbě; obsahuje vulgarismy, groteskní a chiliastické obrazy, formálně je tedy blízká tzv. trapné poezii Bondyho nebo jazykovým experimentům Andreje Stankoviče (1940–2001). Po roce 1989 se jeho poezie posunula ke spiritualitě a pokání, jak dokládá mj. sbírka Vita nova. Celý soubor jeho poezie psané před rokem 1989 vyšel pod názvem Vita horribilis (2007), jádrem je původně samizdatový svazek U prdele (vznikl 1981). Užíval také pseudonym František Petřík a šifru F. P. Pánkovy texty zhudebnila skupina The Plastic People of the Universe (např. na LP Francovka, Eliášův oheň a CD Ach to státu hanobení). Objevuje se jako postava v prózách Egona Bondyho (677, Příšerné příběhy), Petra Placáka (Medorek) nebo Josefa Vondrušky (Chlastej a modli se). V roce 1985 vystupoval v dokumentárním filmu Tomáše Mazala a Pabla de Sax My žijeme v Praze. Část jeho života a tvorby zachycuje televizní dokument Alternativní kultura II: Poezie v podzemí I (2003).