Pícha Josef František
Pícha Josef František
v Husinci (okr. Prachatice)
v Praze
Hudebník, pracovník Církve československé (husitské). Absolvoval učitelský ústav v Českých Budějovicích, u Bohuslava Jeremiáše (1859–1918) studoval varhany. Spolupracoval se stoupenci katolického reformního hnutí, připravil bohoslužbu v češtině (včetně hymny a Jistebnického kancionálu) a po setkání s Karlem Farským začal pracovat pro Církev československou (husitskou). Harmonizoval písně Farského Zpěvníku (1922) a zhudebnil také církevní Liturgii (1924), kde zkombinoval inspiraci východní i západní tradicí, ale využil i folklórních prvků. Dále pro církev zhudebnil například Odpolední a večerní pobožnost (1924), mezi jeho díla dále patří církevní Misál (s prof. Aloisem Tuháčkem, 1940), Dušičková tryzna (1927) či Bohoslužebné zpěvy Církve československé (1952). Deset let působil jako ředitel hudební školy ve Vodňanech, kde také spoluzakládal náboženskou obec Církve československé (husitské). Byl varhaníkem, vyučoval zpěv a skládal církevní hudbu. Působil také jako učitel liturgiky na Husově čs. evangelické fakultě bohoslovecké, do roku 1954 pracoval v knihovně Bohoslovecké koleje Církve československé (husitské).
Literatura:
Jan Pinc: „Český hudební skladatel a pracovník CČSH Josef František Pícha.“ Theologická revue UK HTF 26, 1993, s. 1–3; 90 let Církve československé husitské. Církev československá husitská, Praha 2010, s. 185–193; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 399–401.