Palivec Josef
Palivec Josef
ve Švabíně (dnes součást Zbiroha, okr. Rokycany)
v Praze
Básník, člen římskokatolické církve. Vystudoval práva na české Karlo-Ferdinandově Univerzitě (JUDr.) a v meziválečném období působil v diplomatických službách. Od roku 1919 byl ve Švýcarsku (Ženeva), pak v letech 1923–30 v Paříži (od francouzské protistrany obdržel 1928 Řád čestné legie). Během druhé světové války byl stíhán gestapem a vězněn na Pankráci (1944–45), po roce 1948 odsouzen na dvacet let jako „spojenec cizích mocností“. Díky petici od 42 spisovatelů mu byl trest v roce 1953 snížen na 10 let, nakonec propuštěn v roce 1959. Rehabilitován byl v roce 1969. Jako básník debutoval během okupace sbírkami Pečetní prsten (1941), Naslouchání (1942) a Síta (1943), zároveň překládal Valéryho, Mallarmého, Góngoru, Coleridge a další. Naopak české básníky uvedl do francouzštiny. Posmrtně vyšly jeho Básně, eseje, překlady (1993).