Pavlík Jan

Pavlík Jan


v Olomouci
v Brně

Římskokatolický kněz, jezuita. Kněžské svěcení přijal v roce 1943 po studiích bohosloví v Brně, následně se v roce 1947 připojil k jezuitskému noviciátu. V roce 1950 byl internován v Bohosudově, později zařazen k pomocným technickým praporům, pracoval v dělnických profesích. Sám však organizoval tajné duchovní semináře a studium mezi jezuitskými kandidáty. V roce 1955 byl zatčen a o rok později odsouzen k desetiletému trestu vězení za údajnou velezradu; propuštěn byl amnestií 11. května 1960. Od roku 1971 do roku 1991 působil jako provinciál (nepovolené) České provincie Tovaryšstva Ježíšova, přičemž rok a čtvrt vykonával tuto funkci dokonce otevřeně. Po pádu komunistického režimu sloužil jako spirituál kněžského semináře v Olomouci (1991–98) a od roku 1998 působil na Velehradě jako exercitátor a duchovní průvodce. Jako provinciál přivedl české Tovaryšstvo Ježíšovo k nové životnosti, obnovil formaci kandidátů; zanechal po sobě dvě klíčové bibliografické reflexe: svědectví o perzekuci a povolání jezuitů Budou vás vydávat soudům (1995) a Vzpomínky na zemřelé jezuity… (2011), monumentální nekrologium české provincie do 1990.

Rostislav Gramskopf