Plojhar Josef
Plojhar Josef
v Českých Budějovicích
v Praze
Římskokatolický kněz a politik. Vystudoval německé státní gymnázium a poté teologii v kněžském semináři. Působil jako kaplan v Českých Budějovicích a v Rudolfově. V roce 1939 byl zatčen gestapem, 1939–45 internován v koncentračních táborech Linz, Buchenwald a Dachau. Po osvobození se vrátil jako duchovní, politicky aktivní v Československé straně lidové, v níž spolu s A. Petrem reprezentoval levicové křídlo ochotné ke spolupráci s komunisty. Od roku 1945 byl poslancem Národního shromáždění. Přes explicitní arcibiskupův zákaz a exkomunikaci (1949) po únoru 1948 spolupracoval s komunisty, stal se ministrem zdravotnictví, nejdéle sloužícím ministrem v československých dějinách (1948–68). V letech 1951–68 byl předsedou Československé strany lidové, vedl kolaborantské Mírové hnutí katolického duchovenstva. Stal se symbolem kněžské kolaborace s komunistickým režimem, byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. Zemřel náhle při oslavách výročí Velké říjnové revoluce na sovětském velvyslanectví v Praze.
Literatura:
Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha 2007.