Polc Jaroslav
Polc Jaroslav
v Chicagu (USA)
v Praze
Římskokatolický kněz, církevní historik. Po maturitě na Jiráskově gymnáziu v Praze (1948) studoval teologii ve Spojených státech (St. Procopius College, Illinois 1948–50), poté na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal licenciát teologie (1955). Kněžské svěcení přijal roku 1955 v diecézi Green Bay v USA. Doktorem teologie se stal v roce 1962; v rámci studia absolvoval i kurs paleografie a diplomatiky při Vatikánském archivu (1963) a získal licenciát církevního práva (1964). V letech 1960–62 byl knihovníkem Papežského pastoračního ústavu a tajemníkem Ústavu Jana XXIII. pro patristiku, 1963–91 ředitelem knihovny Lateránské univerzity. Zároveň 1968–89 řídil náboženskou edici Křesťanské akademie v Římě, v níž vyšlo 110 svazků. Spolupracoval s církevními ústavy a Vatikánskou poštou při navrhování série poštovních známek. Po pádu komunismu přešel do Československa, v roce 1991 se stal docentem o rok později profesorem církevních dějin a patrologie na Katolické teologické fakultě UK; v letech 1997–2002 byl děkanem fakulty. Specializoval se na středověkou církevní historii, zvlášť předhusitské synody, patrologii, liturgii a kult zahraničních a českých světic. Autor De origine festi visitationis B.M.V. (1967), Páté evangelium (1974), Posvátná liturgie (1981), Světice Anežka Přemyslovna (1988), Svatý Jan Nepomucký (1993), Pražské koncily a synody předhusitské doby (2002), Česká církev v dějinách (1999, editor), Jan Hus v představách šesti staletí a ve skutečnosti (2015).