Pospíšil Ctirad Václav
Pospíšil Ctirad Václav
v Trnavě (Slovensko)
v Praze
Římskokatolický kněz, františkán, teolog. Syn Ctirada a Heleny Pospíšilových. Vyrůstal v Lochovicích, v letech 1980–2013 byl členem (zprvu ilegálního) františkánského řádu, v jehož rámci tajně studoval teologii a byl součástí podzemní formace v Liberci. Byl vysvěcen na kněze a působil v utajení. Po roce 1989 odešel na studia do Itálie, kde v letech 1990–95 absolvoval doktorát na Papežské univerzitě Antonianum (obor christologie a ekleziologie). Následně vyučoval systematickou teologii na Katolické teologické fakultě a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a od roku 2018 na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V roce 2016 byl inkardinován do pražské arcidiecéze a jako výpomocný duchovní sloužil ve farnosti Praha-Kunratice. Věnoval se překladu církevních dokumentů (zejm. Mezinárodní teologické komise) i teologických textů z románských jazyků. Zabýval se christologií, trinitární teologií, teologií stvoření a jejími přesahy k přírodním vědám i husitstvím. Spoluzaložil Českou christologickou a mariologickou akademii. Je autorem odborných monografií Soteriologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia (2002), Dar Otce i Syna (2003), Hermeneutika mystéria (2005), Ježíš Kristus – Pravda dějin (2009), Husovská dilemata (2015), Masaryk iritující a fascinující (2018), Průkopníci a jejich odpůrci (2018), I řekl Bůh (2019), A Slovo se stalo tělem (2022), První nikajský koncil (2025) a posmrtně vydané Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého (2025).