Ryšková Mireia
Ryšková Mireia
v Praze
Římskokatolická teoložka. Vystudovala francouzštinu a dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1969–75, PhDr.), postgraduální studium nakladatelské specializace bsolvovala na Fakultě žurnalistiky UK (1983–85). Vedle civilního zaměstnání v nakladatelství Odeon (1975–90) se věnovala teologickému studiu – nejprve tajně v rámci salesiánského vzdělávání v Praze (1973–82), poté oficiálně v Erfurtu (1983–88, ThLic.) a Pasově (1990–93, ThD.). Habilitovala v roce 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1993–2005 působila jako spoluzakladatelka a zástupkyně ředitele na Vyšší sociálně pedagogické a teologické škole Jabok v Praze. Externě vyučovala teologii na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a Teologické fakultě Jihočeské univerzity, od roku 2005 působí na Katolické teologické fakultě UK, kde vedla i agendu proděkanky pro studium. Absolvovala rovněž pětisemestrální duchovní formaci pro exercicie podle sv. Ignáce z Loyoly ve Vídni (2005–07). Badatelsky se zaměřuje na římskokatolickou teologii, biblickou hermeneutiku, novozákonní exegezi a spiritualitu. Její přístup je konfesní, avšak ekumenicky otevřený a v dialogu s humanitními vědami. Obdržela Cenu Bedřicha Hrozného (2015), Stříbrnou (2016), Zlatou (2021) a Historickou medaili Univerzity Karlovy (2023). Mezi její významná díla v češtině patří Stručný úvod do Písma sv. (1991), První list Tesalonickým (2007), Doba Ježíše Nazaretského (2008, 2018), Myšlení o transcendenci (2013), Pavel z Tarsu a jeho svět (2014), Druhý list Tesalonickým (2015), List Koloským (2018), Hledání Boží tváře (2020), Ke kněžství ženy (2022). Publikuje též anglicky a německy.