Sávva
Sávva
v Ostopovicích (okr. Brno-venkov)
v Smrčku (část obce Býšovec, okr. Žďár nad Sázavou)
Pravoslavný kněz. Po většinu života užíval občanské jméno Josef Neruda. Absolvoval gymnázium a učitelský ústav v Brně, jako dobrovolník během prvního světové války strávil rok v Itálii. Po válce působil jako vesnický učitel, od dvacátých let v Dolních Kounicích (okr. Brno-venkov), kde se v roce 1940 stal ředitelem obecné školy. V roce 1922 přijal pravoslaví a v Dolních Kounicích založil pravoslavnou církevní obec, pro kterou byl roku 1924 vysvěcen na kněze. V roce 1927 založil Besedu pravoslavné mládeže, se kterou pořádal slovanské koncerty, vyučoval náboženství na několika školách. Vydával a překládal církevní literaturu. Sympatizoval s nacistickou ideologií, v roce 1942 veřejně odsoudil atentát na Heydricha a ukrývání výsadkářů, sloužil ve wehrmachtu a v roce 1944 na vlastní žádost získal německé občanství. Sám byl ovšem roku 1942 v rámci tažení proti pravoslavné církvi krátce internován a později během války konal tajné pravoslavné bohoslužby. Po válce byl církví suspendován, retribučním soudem odsouzen jako kolaborant a v letech 1946–54 vězněn. Po propuštění se živil jako úředník v Žilině a Brně, povolení k duchovní činnosti znovu získal až roku 1966. Působil jako pomocný duchovní v Ostravě, Opavě a v Suchdole nad Odrou. V roce 1968 složil mnišské sliby a přijal jméno Sávva, roku 1975 se stal archimandritou; závěr života strávil v poustevně. Překládal liturgické knihy ze staroslověnštiny, vydal knihy o životě a díle Cyrila a Metoděje Trnitá cesta slovanských apoštolů a Cyrilometodějská idea a knihu Život našeho Pána Ježíše Krista (1991).
Literatura:
Martin Jindra: Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2015, s. 194–199.