Samsour Josef
Samsour Josef
ve Vatíně (okr. Žďár nad Sázavou)
v Brně
Římskokatolický kněz, církevní historik. Vystudoval gymnázium v Chrudimi a poté teologii v brněnském semináři, kde byl vysvěcen roku 1892. Později byl poslán studovat do Vídně na Frintaneum, kde získal doktorát z teologie (ThDr.). Od roku 1897 působil jako katecheta, v roce 1902 se stal profesorem církevních dějin a od roku 1907 i kanonického práva na bohosloveckém ústavu v Brně. V roce 1926 byl jmenován papežským komořím. Je autorem řady odborných děl: Compendium Historiae Ecclesiasticae (1903), Církevní dějiny obecné (1907), Dějiny alumnátu brněnského (1907), Papežové v dějinách, Základy patrologie, Inkvisice církevní (1908). Zdravotní stav vedl k jeho penzionování v roce 1926, dožil v léčebně pro duševně nemocné.