Santarius Vladislav
Santarius Vladislav
v Stonavě (okr. Karviná)
v Havířově (okr. Karviná)
Farář Slezské církve evangelické a. v. Pocházel z evangelické rodiny horníka, křestní jméno je někdy uváděno v polonizované podobě jako Władysław. Vystudoval gymnázium v Českém Těšíně (maturita 1937), pak odešel na Evangelickou bohosloveckou fakultu do Bratislavy, kterou musel opustit po rozdělení Česko-Slovenska, přešel do Varšavy a potom do Prahy, uzavření českých vysokých škol však jeho teologické studium ukončilo. Byl nuceně nasazen jako horník, v karvinském dole pracoval až do roku 1946, zároveň přitom dokončil teologické studium v Bratislavě (absolv. 1946). Vzhledem k právně nejasnému postavení Augsburské evangelické církve (dnešní Slezská církev evangelická a.v., k její úplné legální obnově došlo až v roce 1948) nemohl zpočátku vykonávat duchovní úřad, v českém Slezsku se však věnoval organizaci probuzenecky orientovaného Křesťanského společenství (rozpuštěno 1950). V letech 1948–50 byl vikářem v Komorní Lhotce, 1950–53 farářem v Třanovicích, 1953–57 v Ostravě, 1957–59 opět v Třanovicích a 1959–63 ve Stonavě. Kvůli své evangelikální orientaci ztratil v květnu 1963 státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a začal pracovat jako dělník (1963–65), silné protesty veřejnosti jej však vrátily do církevní služby. Od roku 1965 do penzionování v roce 1980 byl farářem v Ostravě a nehledě k napjatému vztahu vůči tehdejšímu církevnímu vedení (resp. i kvůli němu) byl jednou z nejvýraznějších postav Slezské církve evangelické. Jeho synem je první (dlouholetý) ředitel Slezské diakonie Česlav Santarius (* 1945).
Literatura:
Vladislav Santarius – svobodný v nesvobodě. Křesťanské společenství, Český Těšín 2015.