Schneeberger Vilém D(aniel)

Schneeberger Vilém D(aniel)


ve Vsi Touškov (okr. Plzeň-jih)
v Praze

Superintendent Evangelické církve metodistické. Pocházel z římskokatolické rodiny, v roce 1946 přestoupil k metodismu; jméno Daniel přijal v dospělosti po biblické postavě. Studoval obchodní akademii v Plzni a po jejím uzavření v roce 1944 pracoval v zemědělství a učil se sklářem, po skončení války studoval na gymnáziu v Litoměřicích (maturita 1951) a Komenského evangelické bohoslovecké fakultě (absolv. 1954), kde později získal i doktorát (ThDr. 1972). Během studií působil jako laický (1947–49) a výpomocný kazatel metodistické církve v Litoměřicích (1949–52). Jako duchovní vedl sbory v Praze (ústřední sbor, 1956–65), Třeboni (1965–1966), Jablonci nad Nisou (1966–71) a znovu v Praze (1972–76), v letech 1964–65 byl tajemníkem a 1968–89 superintendentem (= nejvyšším českým představitelem) metodistické církve. Již dříve přitom zastupoval církev ve výboru Kostnické jednoty, Ekumenické radě církví, Křesťanské mírové konferenci apod. Absenci církevního časopisu v období vlády komunistického režimu reparoval polooficiálním interním tiskem Metodista (1958–63) a Oběžníkem ECM (1970–83), který byl teprve v roce 1984 nahrazen časopisem Slovo a život (Schneeberger přitom zůstal členem redakční rady, 1990–2006 v redakční radě časopisu Život víry), spolu s Vladislavem A. Žákem organizoval také vzdělávací kurzy pro laické kazatele. Byl evidován jako tajný spolupracovník/agent komunistické Státní bezpečnosti, v církvi mu byla vyčítána i viditelná pasivita a povolnost vzhledem k státním orgánům, nesrovnal se s evangelikálními proudy nastupujícími na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Na úřad superintendenta rezignoval v červnu 1989, sloužil pak jako duchovní v Praze-Strašnicích (1989–99). Překládal Johna Wesleye a další metodistické autory, sám napsal řadu kompilačních děl o dějinách metodismu a české církvi (Metodismus v Československu, 1982; Přehledné dějiny metodismu, 1983; Všechno podle řádu, 2000; Kořeny sociální činnosti Johna Wesleyho, 2003; Sloužili jsme za totality, 2005; Přijměte Ducha svatého, 2005; Lid chválící, 2006; Oblak svědků, 2007).

Zdeněk R. Nešpor