Segert Stanislav
Segert Stanislav
v Praze
v Los Angeles (USA)
Lingvista, člen Českobratrské církve evangelické. Studoval teologii během druhé světové války v neformálním kurzu Synodní rady ČCE, zároveň působil jako diakon v Praze u Salvátora (1942–43) a vikář v Praze-Nuslích (1943–45). Po válce formálně dostudoval Husovu fakultu (1945) a zároveň studoval klasické a semitské jazyky na Filosofické fakultě UK (PhDr. 1947). V letech 1946–52 byl asistentem Husovy / Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, 1952–70 vědeckým pracovníkem nově založeného Orientálního ústavu ČSAV. Na Orientálním ústavu získal titul kandidáta věd (CSc. 1958), zároveň v letech 1951–58 vyučoval na Filosofické/Filologické fakultě UK. Byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. V roce 1966 poprvé vycestoval na stáž do Spojených států (Chicago), znovu v roce 1969, tohoto pobytu využil k emigraci. V letech 1970–91 byl profesorem severozápadosemitských jazyků na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, stážoval na řadě dalších světových univerzit. Je autorem několika učebnic starosemitských jazyků, které získaly mezinárodní proslulost, a popularizačních shrnutí starosemitských a biblických bávání (Synové světla a synové tmy, 1970; Starověké dějiny židů, 1995).
Literatura:
Edward M. Cook (ed.): Sopher Mahir. Northwest Semitic Studies Presented to Stanislav Segert. Eisenbrauns, Winona Lake, 1990; „Segert Stanislav, orientalista.“ In: Soňa Štrbáňová – Antonín Kostlán (eds.): Sto českých vědců v exilu. Academia, Praha 2011, s. 472–475.