Skácel Jan Bernardin
Skácel Jan Bernardin
v Javoříčku (okr. Olomouc)
v Litoměřicích
Římskokatolický kněz, dominikán. Pocházel z učitelské rodiny, vystudoval gymnázium v Olomouci a roku 1901 vstoupil do dominikánského noviciátu, přijal řeholní jméno Bernardin. Následně studoval teologii a filosofii v Olomouci a Lovani (1906–09), kde získal doktorát; kněžské svěcení přijal roku 1907. Od roku 1913 přednášel filosofii a homiletiku, za první světové války působil jako vojenský kaplan. Po druhé světové válce v Litoměřicích založil sekulární institut Dílo blažené Zdislavy (1946–48), zaměřený na formaci katechetek a charitativní činnost. Po komunistické „Akci K“ (1950), likvidující řeholní život, v utajení pokračoval ve spirituální službě dominikánkám. Publikoval články v periodikách Filosofická revue, Růže dominikánská, ), politickou reflexi v knize Politika podle zásad katolických (1926), prosazoval novotomistický přístup (Základy vědecké filosofie, 1945, spoluautor M. Skácel).