Slavětínský Milan
Slavětínský Milan
ve Velkém Týnci (okr. Olomouc)
v Olomouci
Lékař a politik, člen Církve československé (husitské). Syn československého faráře Jana Mazaného (1902–1975), který si i s celou rodinou v roce 1946 změnil příjmení na Slavětínský. Po maturitě na reálném gymnáziu v Litovli (1949) studoval na Lékařské fakultě Palackého univerzity v Olomouci (1949–53, MUDr.) a po absolutoriu začal pracovat jako dětský zubař na různých místech Moravy a českého Slezska. Stal se tajným informátorem komunistické Státní bezpečnosti. V roce 1969 nastoupil do ústavu sociálního lékařství olomoucké lékařské fakulty, kde v roce 1979 obhájil kandidaturu věd (CSc.), v roce 1982 habilitoval a 1990 byl jmenován profesorem. Od roku 1986 vedl katedru sociálního lékařství, současně byl v letech 1986–90 poslancem Federálního shromáždění. Do penze odešel v roce 1994. Vedle vlastního sociálního lékařství se věnoval dějinám medicíny (Sociální lékařství, 1974, s V. Kučerovou; Příspěvky k dějinám českého lékařství, 1978; řada článků) a popularizaci (Medicínské historiky z Moravy, 1990, se S. Kášem).
Literatura:
Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 476–478.