Smolík Josef
Smolík Josef
v Jičíně
v Praze
Farář a teolog Českobratrské církve evangelické. Po maturitě na gymnáziu v Rokycanech studoval teologii v neoficiálním kurzu Synodní rady ČCE, zároveň byl diakonem v Rokycanech (1942–45). Po válce nastoupil k řádnému studiu na Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu (ThDr. 1948), postgraduálně studoval v New Yorku (1948–49) a působil jako vikář v Pardubicích (1945–47) a v Praze u Klimenta (1947–49). Po absolutoriu a ordinaci se stal farářem v Pardubicích (1949–62), zároveň se habilitoval z praktické teologie na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě (1950) a začal přednášet. V letech 1962–66 byl farářem v Praze u Klimenta, po jmenování profesorem (1966) se duchovní služby vzdal. Na Evangelické teologické fakultě UK vyučoval do roku 1997, pětkrát byl jejím děkanem (1978–84, 1986–88, 1990). Působil jako člen komise Světové rady církví pro Víru a řád (1961–90) i člen ústředního výboru SRC (1975–90). Byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. Dlouhodobě se věnoval praktické teologii (Kázání v reformaci, 1957; Kapitoly z liturgiky, 1960; Závazek křtu, 1974; Radost ze Slova, 1983; Pastýřská péče, 1991; podílel se na agendě ČCE a homiletických kompendiích k perikopám) a příležitostně církevním dějinám (Bratr Jan Augusta, 1984; Josef L. Hromádka, 1991; T. G. Masaryk ve třech stoletích, 2001, s J. Štěpánem), jeho nejznámějším dílem je však stručný přehled moderních protestantských teologických směrů na pozadí celospolečenské sekularizace Současné pokusy o interpretaci evangelia (1966, angl. jako The Fourth Man and the Gospel, 1971, také korejsky, japonsky a rusky). Jeho posledním spisem je moderním antisemitismem motivovaný biblický rozbor Křesťanství bez antijudaismu (2002). V letech 1960–90 byl redaktorem Křesťanské revue. Obdržel čestné doktoráty v Bratislavě (1984) a Budapešti (1987). Smolíkovy paměti vycházely na pokračování v časopise Kostnické jiskry (2001-04).