Sommer Batěk Alexander
Sommer Batěk Alexander
v Prádle (okr. Plzeň-jih)
v Praze
Chemik, hledač moderního náboženství. Narodil se v učitelské rodině jako Alexander Batěk, jméno Sommer přijal v dospělosti po matce. Studoval chemii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1899), pak stážoval v Londýně u Williama Ramsaye. Po návratu do Čech působil jako středoškolský učitel v Plzni a v Praze (vyšší průmyslová škola), věnoval se chemickým výzkumům (publikace v Chemických listech i v zahraničních odborných časopisech, knižně Pokusná chemie prostonárodní s výkladem theoretickým, 1901; O působení kysličníku siřičitého na zásadité sírany vzácných zemin skupiny cerisové, 1902; O chemických sloučeninách neústrojných I.–II., 1928) a stal se spolutvůrcem českého chemického názvosloví anorganických sloučenin (Chemické vzorce, jak je psáti, čísti a jim rozuměti, 1923). Vedle svých odborných zájmů se věnoval esperantistickému hnutí (usiloval i o reformu písma – Neoglyfy, písmo světové, 1935), propagoval pacifismus a uplatnil se jako spisovatel sci-fi (Ocelové paže I.–II., Praha 1921–22, pseudonym Heliar; časopis Zpravodaj z Kéžbybyl, 1922–25). Jako osvětový pracovník přednášel a publikoval o dějinách chemie, přičemž stále víc směřoval k odhalení skrytého duchovního rozměru chemického bádání (Alchymie, 1906; Oheň a náboženství, 1909; Mystika a magie, 1924; Chemie denního života, 1939). Toto úsilí jej společně s osvětovými a humanistickými tendencemi dovedlo ke snaze o vytvoření moderního „vědeckého“ náboženství, jehož organizací se stalo Sommerem Batěkem vedené Volné sdružení klasů (Čisté učení Kristovo dle Evangelia Matoušova vyjádřené naší moderní řečí bez orientálního zabarvení, 1921; velké množství brožur edice Setba). Není známo, že by formálně vystoupil z rodné římskokatolické církve, do brožury Na nové cesty – Kam od Říma? (1921) přispěl nicméně textem „Proč jsem se odřímanil?“ Autor pamětí Jak jsem padesát let žil a pracoval (1925).
Literatura:
Jaroslav Douša: „Osvětová práce Alexandra Sommera–Baťka v Plzni před rokem 1913.“ Pp. 162–168 in Kateřina Bláhová – Václav Petrbok (eds.): Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2005; Lada Hanzelínová: Alexandr Sommer Batěk: neoglyfy. P. Mervart, Červený Kostelec 2018.