Thieberger Friedrich
Thieberger Friedrich
v Golčově Jeníkově (okr. Havlíčkův Brod)
v Jeruzalémě (Izrael)
Židovský filosof. Jako syn rabína uvažoval nejdříve o stejné profesní dráze, ale nakonec od roku 1907 studoval filosofii a filologii na pražské německé Karlo-Ferdinandově univerzitě. Po absolvování působil jako učitel na středních školách v Praze, v letech 1914–17 vyučoval hebrejštinu Franze Kafku. Stal se také členem mezinárodní židovské zednářské organizace B‘nai B‘rith (Synové světla), jejímž cílem byl rozvoj morálních a duchovních vlastností členů, podpora věd, umění a charitativní pomoc potřebným. V době Thiebergerova působení měla tato organizace v českých zemích 16 lóží s cca 2000 členy. V letech 1928–38 pracoval jako šéfredaktor měsíčníku B‘nai B‘rith Monatsblätter für den Czechoslovakischen Staat. Po okupaci Československa emigroval do Jeruzaléma, kde nejdříve pracoval v knihovně B‘nai B‘rith, poté se stal rektorem Hebrejské univerzity. Zajímal se o židovskou náboženskou filosofii, o níž napsal řadu studií, patrný je vliv Martina Bubera (1878–1965). Mezi jeho knižní publikace patří Masaryk und das Judentum (1934), Jüdisches Fest, Jüdischer Brauch (1936), King Salomon (1947) a Die Glaubensstufen des Judentums (1952). Přeložil také do němčiny básně Morrise Rosenfelda a dílo Josefa Klausnera From Jesus to Paul (1950).
Literatura:
Encyclopaedia Judaica; yivoencyclopedia.org; Kateřina Čapková: „The Jewish Elites in the 19th and 20th Centuries. The B’nai B’rith Order in Central Europe.“ Judaica Bohemiae 36, 2000, s. 119–142; Johannes Urzidil: Da geht Kafka. München 1966, s. 53–64.