Tumpach Josef
Tumpach Josef
v Oseku (okr. Strakonice)
v Praze
Římskokatolický kněz, editor teologické literatury. Kněžské svěcení přijal roku 1887 v Praze. Po primiční mši v Oseku působil jako administrátor ve farnosti, později jako kaplan ve Stříbře. Roku 1888 odešel na teologická studia do vídeňské Frintaney, kde získal doktorát teologie (ThDr. 1892). Po návratu působil jako adjunkt na pražské české teologické fakultě a zároveň jako kaplan v Petrovicích u Sedlčan. Přednášel křesťanskou sociologii, starozákonní archeologii a úvod do Starého zákona. Roku 1902 byl jmenován profesorem kanonického práva. V církevní justici působil jako defensor vinculi (1899), poté jako rada arcibiskupského soudu, prosynodální examinátor a komisař pro zkoušky na fakultě. Roku 1902 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta, kde zastával řadu funkcí (děkan u sv. Apolináře, canonicus senior, cantor). V roce 1906 se stal vicekancléřem teologické fakulty, 1909 arciknězem svatohorského arcipresbyterátu a 1913 místopředsedou církevního manželského soudu. Byl významným organizátorem katolického života, místopředsedou Katolického spolku tiskového, Hradčanského korodochia a Křesťanské akademie, předsedou Dědictví sv. Prokopa a ředitelem Dědictví sv. Jana Nepomuckého. S biskupem Antonínem Podlahou redigoval nedokončený Český slovník bohovědný a rozsáhlou Bibliografii české katolické literatury náboženské od roku 1828 (v obou podnicích ovšem reálně působil jen zpočátku). Autor děl Soukromé vlastnictví (1898) a Všeobecný sjezd katolíků českoslovanských (1909).