Urban Jan Evangelista
Urban Jan Evangelista
v Praze
v Nespekách (okr. Benešov)
Římskokatolický kněz, františkán. Narodil se v rodině železničáře jako Josef Urban, v roce 1918 vstoupil do Řádu menších bratří františkánů. Studoval františkánský institut v Bolzanu a filosofii a teologii na Karlově univerzitě v Praze, kněžské svěcení přijal v roce 1924 (PhDr. 1930). V roce 1927 založil institut sester Apoštolátu III. řádu sv. Františka (tzv. urbanky), angažoval se v charitativní a katechetické práci. Od roku 1933 do roku 1948 byl šéfredaktorem časopisu Serafínský prapor, v roce 1937 založil laický vzdělávací ústav Studium Catholicum, jehož se stal rektorem. V letech 1938–41 vykonával funkci provinciála františkánského řádu v Čechách, po roce 1945 formuloval program "živé teologie". 14. března 1950 zatčen a za údajnou velezradu v procesu „Machalka a spol.“ odsouzen ke čtrnácti letům vězení. Během pobytu ve vězení onemocněl tuberkulózou. V říjnu 1963 byl propuštěn a od roku 1968 se postupně mohl vrátit k duchovní činnosti, avšak v roce 1974 mu byl státní souhlas opět odebrán. Autor knih K Bohu. Průvodce duchovního života katolické inteligence (1933), Zásady života (1936), Cesty k víře (1946), Duchovní život (1946), Učení víry pro vstup dospělých do Církve Kristovy (1946), Dnešní přístup k teologii (1969), Velká obnova. O kontemplaci (1991), Vzrůst ke Kristu (1993).
Literatura:
Václav Ventura: Jan Evangelista Urban. Život a dílo. Sonda do dějin české a moravské spirituality. CDK, Brno 2001; Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964. Matice cyrilometodějská, Olomouc 2004.