Vácha Marek „Orko“
Vácha Marek „Orko“
v Brně
Římskokatolický kněz, molekulární biolog. Ve skautu přijal přezdívku Orko (z „Orlí oko“), již užívá dodnes. Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v Bruselu. V roce 2006 obhájil disertaci o etice poznání lidského genomu a genetice chování na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (PhD.). Kněžské působení spojil s farností Lechovice, kde byl v letech 2003–11 administrátorem a od roku 2011 je farářem. V letech 2007–25 působil rovněž jako farní vikář – kaplan Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. V letech 2007–24 byl přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v letech 2010–22 předsedou akademického senátu této fakulty. Externě vyučuje i na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Vyučoval také na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na Biskupském gymnáziu v Brně. Je členem správní rady Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku, poradcem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (* 1960) pro etiku při zvládání pandemie covidu-19. Podporuje dobrovolnost celibátu u farářů. Autorsky a moderátorsky působil v pořadech České televize a TV Noe. Kromě desítek odborných publikací vydal řadu populárně-naučných knih, např. Tančící skály (2003), Návrat ke Stromu života (2005), Poslední země: Antarktida (2007), Modlitba argentinských nocí (2011), Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis (2014), Eutanázie (2019), Selfíčka (2020), O málo menší než andělé (2021), Wakan Tanka (2021), Dobro a zlo 21. století (2022), Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně (2024).