Václavík Antonín
Václavík Antonín
v Pozlovicích (okr. Zlín)
v Brně
Etnolog, člen Jednoty českobratrské (dnes Církev bratrská). Pocházel z rolnické rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Brodě (1921) se stal úředníkem. Soukromě se věnoval etnografickým a folkloristickým sběrům na rodném Moravském Slovácku, v nichž pokračoval i po propuštění z vojenské služby kvůli doléčení (1916–18), výsledkem se stala muzejní expozice Slováckého Zálesí v Luhačovicích, otevřená v srpnu 1918. Expozice se stala základem pozdější monumentální etnologické monografie Luhačovské Zálesí (1930). Po vzniku Československa se již veřejně známý Václavík stal zaměstnancem Ministestva školství a národní osvěty (od 1919, 1934–38 vrchní ministerský komisař), jehož úkolem byla dokumentace lidových zvyků a kultury vůbec na Slovensku. Z tohoto úsilí vznikla druhá zásadní Václavíkova etnologická monografie, Podunajská dedina v Československu (1925) a řada drobnějších akademických prací. Václavík současně složil doplňující gymnaziální maturitu a formálně vystudoval národopis na Univerzitě Komenského v Bratislavě (PhDr. 1926). Habilitoval v Brně (doc. 1934). Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939–45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956–59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské etnografické školy, posthumně vydaná práce Výroční obyčeje a lidové umění (1959) naneštěstí odrážela vnější zásahy poplatné dobové ideologii. Sám Václavík se naproti tomu nikdy nepřestal hlásit k vlastnímu náboženskému přesvědčení a aktivní činnosti v církvi.
Literatura:
Václav Frolec: „Antonín Václavík a rodný kraj.“ Slovácko 33–34, 1991–92, s. 11–26; Stanislav Brouček – Rudolf Jeřábek (eds.): Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moraavy a Slezska I. Mladá Fronta, Praha 2007, s. 240–241.