Veselý Jiří Maria
Veselý Jiří Maria
v Protivanově (okr. Prostějov)
v Olomouci
Římskokatolický kněz, dominikán. Narodil se jako Leopold Veselý, další jména přijal po vstupu do dominikánského řádu v Olomouci (1930). V letech 1933–36 studoval filosofii na papežské dominikánské univerzitě Angelicum v Římě, poté se vrátil do Olomouce, kde působil jako magistr noviciátu (1938–40) a spoluvydavatel Filosofické revue. V letech 1940–41 dokončil doktorát z klasické filosofie v Miláně a začal vyučovat slovanskou filologii; v Itálii také v roce 1944 působil jako duchovní československého vládního (= protektorátního) vojska, jehož značnému množství vojáků pomohl přejít k československé exilové armádě. V roce 1946 se stal převorem dominikánského kláštera u kostela sv. Jiljí v Praze. Po roce 1950 byl internován. Po propuštění pracoval na archeologických vykopávkách na Velehradě, kde objevil údajný hrob sv. Metoděje. V období Pražského jara 1968 odjel do Itálie, kde přednášel slavistiku na Angelicu, podílel se na archeologickém výzkumu pod chrámem sv. Petra ve Vatikánu. Na sklonku života se roku 1999 vrátil do dominikánské komunity v Olomouci, kde psal odborné i vzpomínkové knihy; poslední je Samotka v Želivě. Další díla Český odboj v Itálii 1944–1945 (1948), Bůh, anděl a já (1993), Co dává Velehrad Evropě (1994).