Veselý Josef (I.)
Veselý Josef (I.)
ve Zlámance (okr. Kroměříž)
v Ostravě
Římskokatolický knĕz a básník. V letech 1940–48 studoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, poté krátce navštěvoval kněžský seminář v Olomouci. Po nuceném zrušení semináře (1950) sloužil u pomocných technických praporů. V roce 1961 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na třináct let vězení. V roce 1962 byl ve věznici ve Valdicích tajně vysvěcen na kněze biskupem Jánem Chryzostomem Korcem (1924–2015). Ve vězení rovněž začal psát své první básně. Po propuštění v roce 1965 pracoval jako dělník a pokračoval ve studiu teologie, které završil v Litoměřicích v letech 1968–70. Jako kněz působil nejprve jako kaplan v Ludgeřovicích (1970–71), poté jako administrátor farností v Budišově nad Budišovkou (1971–81) a v Opavě‑Jaktaři (1981–87), než byl jmenován farářem u Panny Marie v Opavě a děkanem opavského děkanátu (1987–2005). Po roce 1989 vydal sbírky Kamínky do mozaiky (1992), Znamení (1992), Civilizace lásky (1996) a Ve znamení slunce (1999), reflektující evangelní poselství a kněžskou zkušenost. Za literární a duchovní přínos obdržel roku 2001 cenu Petra Bezruče v Opavě, v roce 2005 ocenění České biskupské konference za duchovní literární činnost a v roce 2009 Řád T. G. Masaryka III. třídy.
Literatura:
Miloš Doležal: Prosil jsem a přiletěla moucha. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004, s. 54–63; Vojtěch Vlček: Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel. Rozhovory s kněžími a řeholníky pronásledovanými za komunismu v letech 1948–1989. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, s. 336–359.