Virúdhaka (Buddh)
Virúdhaka [virūḍhaka]:
(1) pál. Vidúdabha [viḍūḍabha]; syn kóšalského krále Prasénadžita (pál. Pasénadi). Když král dlel v klášteře rozprávěje s Buddhou, Virúdhaka se lstivě zmocnil odložených královských insignií. Prasénadžit uprchl do Rádžagrhy, kde brzy zemřel. Mladý král se nějak dozvěděl, že jeho matka nebyla šákjovská princezna, jak se všichni, i jeho otec, domnívali, nýbrž čísi nemanželská dcera, kterou hrdí Šákjové z neznámých příčin kdysi provdali za Prasénadžita, jenž se tak snažil upevnit své spojenectví s nimi. Virúdhaka se přímo rozběsnil, potlačil všechny ohledy vůči Buddhově osobnosti, a jakkoli si Buddhy upřímně vážil, vytáhl s vojskem proti Šákjům a strašlivě je zdrtil nešetře ani starců, dětí a žen. Šákjové, velkou většinou přesvědčení buddhisté, se ani nepostavili na odpor a příliš se nebránili. Nezůstalo jich mnoho, kteří unikli tomuto nelítostnému vraždění. Buddha, zdrcený násilným zánikem svého kmene, předpověděl, že Virúdhaka zemře ohněm. Král, poděšen tou předpovědí, se usídlil v paláci na ostrůvku uprostřed jezera, avšak nebylo to nic platno. Šperk náhodně vystavený slunečním paprskům posloužil co lupa – a palác se vzňal. Virúdhaka i jeho vojevůdce zahynuli v plamenech a dostali se do pekla (san. naraka, pál. naraka, niraja).
(2) pál. Virúlhaka [virūḷhaka]; božský král (dévarádža), ochránce světa (lókapála), jenž sídlí s ostatními třemi na posvátné hoře Méru. Je pánem jihu a barvy modré. V pravici třímá meč, jímž bojuje proti stínům, to jest proti nevědomosti (san. avidjá, pál. avidždžá).