Volkman Alois
Volkman Alois
v Chudobíně (okr. Olomouc)
v Praze
Básník, člen Církve československé husitské. Syn stejnojmenného československého faráře (1911–1991). Po maturitě na gymnáziu v Litovli (1955) vystudoval Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci (MUDr. 1961). Působil jako lékař na Kladně a v okolí, později v Praze. Byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. V letech 1994–2000 byl místopředsedou Ústřední rady CČSH. Je autorem aforistické a společenskokritické, méně často i moralizující a duchovní poesie (Malá vizita, 1976; Tlak mé krve, 1979; Znovuzrození, 1982; Bez receptů, 1983; To je věc, 1987; Ptám se svých slov, 1991; Stáčení podzimu, 1994; Stopy co doby tropí, 2002; Terče-to, 2007; Námluvy Aeskulapovy, 2009). Napsal také vzpomínky na přítele Jaroslava Seiferta (1901–1986) (Silent musae, 1991).
Literatura:
Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 596–597.