Vrána Karel
Vrána Karel
v Zahrádce (část obce Horní Paseka, okr. Havlíčkův Brod)
v Říčanech (okr. Praha-východ)
Římskokatolický kněz a filosof. Absolvoval klasické gymnázium v Praze a studium filosofie a teologie na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde byl v roce 1950 vysvěcen na kněze. Zůstal v italském exilu a začal působit v české exilové diaspoře. Zakládal Křesťanskou akademii v Římě, redigoval časopis Studie a přispíval do exilového periodika Nový život (také pod pseudonymem Pavel Želivan). Od poloviny padesátých let vyučoval filosofii na papežském teologickém institutě v Beneventu (1955–77), později se stal rektorem české koleje Nepomucenum (1978–93) a profesorem na Lateránské univerzitě v Římě (od 1980). Po návratu do Československa přednášel na Katolické teologické fakultě UK v Praze filosofickou teologii a antropologii (1992–2003). Autor publikací Původ vesmíru (1966), Původ života (1966), Věda a bible o původu světa (1966), Teilhard de Chardin (1968), Antropologia filosofica (1984), Experiment křesťanství (1995), Dialogický personalismus (1996), Svoboda k pravdě (1996), Společný evropský dům (2000), Poslání a pokušení spisovatele (2002), Návrat Jaroslava Durycha (2002). V roce 2001 obdržel Řád T. G. Masaryka III. třídy.