Weber Anton Alois

Weber Anton Alois


ve Vlčí Hoře (dnes část Krásné Lípy, okr. Děčín)
v Litoměřicích

Římskokatolický biskup a titulární arcibiskup. Narodil se v rodině tkalce, po maturitě na biskupském gymnáziu v Bohosudově studoval teologii na papežské koleji Bohemicum v Římě, kde byl 17. února 1901 vysvěcen na kněze a téhož roku promován doktorem teologie. Po návratu do Čech působil jako katecheta v Teplicích a Ústí nad Labem, kde i vedl reálku. V roce 1923 se stal biskupským notářem a papežským tajným komořím, 1930 kanovníkem. 22. listopadu 1931 byl vysvěcen na litoměřického biskupa, reprezentoval přitom ideál „národní neutrality“ – byl německého původu, ale výborně mluvil česky. Založil pastorační ústav a ústav pro mládež v Litoměřicích, ústav pro hluchoněmé, obnovil kněžské semináře v Bohosudově a Litoměřicích. V období po Mnichovu a během nacistické okupace odmítal jakékoliv spojení s Sudetoněmeckou stranou, přesto po válce musel čelit veřejnému odsudku a restrikcím. V září 1947 formálně odstoupil a byl jmenován titulárním arcibiskupem samoským, dožil nicméně v Československu.

Literatura:
Lubomír Kocourek: „Poslední německý biskup v Litoměřicích Dr. Antonín Alois Weber.“ In: Vlastivědný sborník Podřipsko 5, Roudnice nad Labem 1995. Josef Rabas: Biskup Anton Alois Weber. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2013.

Rostislav Gramskopf