Wurmová Jindřiška
Wurmová Jindřiška
v Rovečném (okr. Žďár nad Sázavou)
v Myslibořicích (okr. Třebíč)
Publicistka, členka Českobratrské církve evangelické. Dcera reformovaného faráře Benjamina R. Fleischnera (1885–1948), manželka bankovního úředníka, posléze ředitele banky Slavia Františka B. Wurma (1857–1939). Studovala na reformovaném dívčím vzdělávacím ústavu v Krabčicích a jazyky na podobném ústavu v Mannersdorfu (Švýcarsko), pak působila jako učitelka jazyků (1881–89, mj. rovněž v Krabčicích, v ženském spolku Vesna Brno aj.). Zajištěna manželem, uplatnila se jako organizátorka a členka řady ženských, protialkoholních, církevních, vzdělávacích a pacifistických spolků (mj. 1912 spoluzakladatelka a 1912–28 předsedkyně Mírové jednoty v Brně). Psala i do novin a časopisů, často veřejně přednášela. Účastnila se práce červeného kříže, během první i druhé světové války pečovala o raněné. Z oblastí svého zájmu vydala řadu popularizačních brožur (nejrozsáhlejší Výchova karakteru, 1926), s Pavlou Moudrou vydala Mírovou čítanku (1913–14). Literárně zpracovala vzpomínky na dětství a rodinu (Ze staré rovečské fary, 1933; Historky ze života farských dětí, 1938). Její vnučkou byla historička Milada Wurmová (1922–2020).
Literatura:
Věra Bednářová: Životní odkaz Jindřišky Wurmové a její přínos pro domácí a mezinárodní mírové hnutí. Brno 1994.