Zela Stanislav
Zela Stanislav
v Horních Nětčicích (okr. Přerov)
v Radvanově (dnes součást Mladé Vožice, okr. Tábor)
Římskokatolický biskup. Pocházel z rolnické rodiny a po maturitě v roce 1913 vstoupil do kněžského semináře v Olomouci; kněžské svěcení přijal 5. července 1917. Brzy se stal ceremoniářem a sekretářem arcibiskupů Lva Skrbenského z Hříště, Antonína Cyrila Stojana a Leopolda Prečana. V roce 1926 získal doktorát z teologie (ThDr.). V říjnu 1940 byl papežem Piem XII. jmenován pomocným biskupem olomouckým, vysvěcen byl 14. září 1941. Protože otevřeně odmítal nacistickou ideologii, byl v roce 1939 krátce internován v koncentračním táboře Buchenwald a od roku 1941 pod neustálým dohledem Gestapa. V letech 1947–48 byl kapitulním vikářem, 1948–50 generálním vikářem olomouckým. 18. července 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu „Zela a spol.“ odsouzen na pětadvacet těžkého žaláře pro údajnou velezradu a podvody. Propuštěn byl v říjnu 1963 a zbytek života prožil ve faktické internaci v charitním domově v Radvanově. Rozsudek byl zrušen v roce 1969.