dévadásí (Hind)
dévadásí [devadāsī] – „otrokyně bohů“, chrámová tanečnice. Tato instituce byla typická hlavně v jihoindických chrámech. Školení v chrámovém tanci, a často současně i v erotickém umění, obvykle začalo v 7. nebo 8. roce věku a po jeho skončení byla tanečnice provdána za boha, kterému byl chrám zasvěcen, nebo za pípalový strom na chrámovém nádvoří. Konzumace manželství byla provedena v zastoupení knězem chrámu buď přímo, nebo za pomoci kamenného lingamu. Podle velikosti a významu chrámu se řídil počet tanečnic a jejich postavení, na které měla vliv také kvalita jejich vzdělání, rodinný původ a ovšem jejich krása. Některé bývaly souložnicemi kněží, jiné bohatých nebo urozených patronů chrámu, a mnohé obšťastňovaly poutníky a tím přispívaly k chrámovým financím. Tradice chrámových tanečnic byla zákonem zakázána koncem devatenáctého století.
Literatura:
Kersenboom, Saskia C. (1984), Towards the Semiosis of the Devadāsī Tradition of South India, Utrecht: University of Utrecht.