dharmadúta (Buddh)
dharmadúta [dharmadhūta], pál. dhammadúta [dhammadhūta] – „posel [k hlásání] dharmy“, kazatel a misionář šířící nauku (san. dharma2, pál. dhamma) v cizích krajích. Nejvýznamnější byli Mahinda a jeho sestra Sanghamittá na Šrí Lance, později pak mnozí další, zejména v Číně a v Tibetu. Ve třináctém skalním nápisu císaře Ašóky je psáno: „Vítězství, jež bohům milý [král] považuje za nejpřednější, je vítězství dharmy. Toho bohům milý dosáhl zde jakož i v končinách na šest set [dlouhých] mil, kde je král Řeků Antiochos a ještě za Antiochem čtyři králové Ptolemaios, Antigonos, Magas a Alexandros a na jihu Čólové a Pándjové až na samu Šrí Lanku a všude tady na území králů Řeků a Kambódžů, Nábhaků a Nábhapantiků, Bhódžů a Pitiniků, Ándhrů a Parindů, všude přijímají učení dharmy bohům milého [krále]. I tam, kam nedospěli poslové dharmy bohům milého, když se [lidé] doslechli o mravním chování podle dharmy, o přikázání a učení dharmy bohům milého, podřizují se dharmě a budou je zachovávat.“