gjükjithegpa (Tibet)
gjükjithegpa (rgyud kyi theg pa) – doslova „vůz [nauk] tantrických“, sans. Tantrajána, případně ngagkjithegpa (sngags kyi theg pa), „vůz [nauk] mantrových“, sans. Mantrajána, či dordžethegpa (rdo rje theg pa), „vůz [nauk] vadžrových“ neboli „diamantový vůz“. Třetí, historicky nejpozdější fáze rozvoje Buddhova učení, považovaná za vyšší, čistší a účinnější způsob buddhistické spirituality, inspirovaný hlavně texty gjüovými, vyšší než je döthegpa. Gjükjithegpa se začala odvolávat od thegčhenu pravděpodobně již ve 3. století n. l. V této podobě, později obohacené o prvky dalšího doktrinálního vývoje včetně ezoterických soustav, rituálů a praktik dordžethegpy, se toto učení dostalo v 8. století do Tibetu, kam je uvedl indický mág Pämadžungnä.
Viz též: vadžrajána (Buddh)