indoíránský (Hind)

indoíránský – výraz pro dvě úzce spřízněné indoevropské jazykové větve, totiž indoárijskou a íránskou. Do íránské větve patří dávný jazyk Avesty, jakož i jazykové skupiny afghánské a perské, spolu s některými dalšími jazyky, roztroušenými od Kaspického moře po střední Asii, např. kurdština a tádžičtina. Má se za to, že obě tyto větve tvořily ve staré indoevropské pravlasti jednotnou proto-indoíránskou rodinu. Podle některých známek se však od sebe oddělily nebo se počaly jazykově diferencovat již v Evropě. To lze vysoudit také z toho, že migrace proto-Indoárijců směrem na východ započala dříve a proto-Íránci za nimi následovali až o několik staletí později.

Literatura:
Burrow T. (1973), „The Proto-Indoāryans“, Joumal of the Royal Asiatic Society, str. 123–40.
Werner, Karel (1987), „The Indo-Europeans and the Indo-Āryans: the Philological, Archaeological and Historical Context“, Annals of the Bhandarkar Oriental Research Istitute, LXVIII, str. 491–523.

Karel Werner