kálakúta (Hind)

kálakúta [kālakūṭa] – smrtící jed. Toto je jeden z výrazů, kterým je označován jedovatý vedlejší produkt, který se vynořil z kosmického oceánu, když jej bohové a titáni stloukali za účelem získání nápoje nesmrtelnosti (amrta), jeden z mála příkladů, kdy se tito věční protivníci dočasně spojili ke spolupráci. Aby zachránil svět a jeho obyvatele od zničení, Šiva, který jako Pán jógy byl jediný mezi bohy, kdo již dosáhl nesmrtelnosti, jed vypil a od té doby je jeho hrdlo tmavé barvy. (Odtud jedno z jeho jmen: Nílakantha, tj. „modrokrký“.) Vyložíme-li stloukání kosmického oceánu jako metaforu pro meditaci, představuje jed podvědomé negativní rysy lidské psychiky, které se počnou vynořovat na povrch vědomí a hrozí zachvátit mysl a které lze překonat pouze zaměřením na cíl jógy. Na jiné rovině výkladu symbolizuje jed kálakúta relativnost samsárové existence (kosmického oceánu bytí), v níž čas (kála) přináší každému opětovnou smrt, dokud jí neunikne vymaněním se z vírů této existence meditativní cestou jógy.

Karel Werner