káma (Hind)
káma [kāma] – touha, láska, žádost, rozkoš. V hymnu Rvgvédu 10.129 se káma vyskytuje jako kosmická tvořivá síla, která vnese polaritu do prapůvodní jednoty a uvede v chod proces manifestace mnohosti. Jako jeden z účelů naplněného lidského života (purušártha) má káma své místo ve druhém životním stadiu (grhastha), kdy se zbožný hinduista vyžívá v rodině. Je to i jeho posvátnou povinností v tomto stadiu života (ášrama dharma) dosáhnout štěstí ukojením svých smyslových tužeb a dbát o to, aby stejného naplnění v milostném životě došla i jeho partnerka. Usnadňuje mu to Vátsjájanova učebnice milostného umění Kámasútra, která je z tohoto hlediska někdy nazírána jako náboženské dílo.
Literatura:
Meyer, Johann Jakob (1953), Sexual Life in Ancient India: A Study in the Comparative History of Indian Culture, London: Routledge & Kegan Paul.
Miltner, Vladimír (1969), Vátsjájana Mnich: Kámasútra aneb poučeni o rozkoši, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství (rozšířené vydání 1991).
Schmidt, Richard (1922), Beiträge zur indischen Erotik: Das Liebesieben des Sanskritvolkes, Berlin: Barsdorf.
Význam pojmu v buddhismu viz káma (Buddh)