kápálika (Hind)
kápálika [kāpālika] – jihoindická linie pášupatovského typu se sklonem k extrémním formám askeze, spojené s tantrickou praxí vámáčára. Předmětem jejího kultu byl Bhairava, hrozivý aspekt boha Šivy, a tento jeho kult se vyznačoval užíváním lidské lebky (kapála) jako nádoby na vyžebrané jídlo jejích příslušníků. Tato tradice vznikla někdy v 6. st. na jihu a počala se šířit na sever Indie během 8. st., byla však v opovržení u většiny hinduistů a zanikla během 14. st.
Literatura:
Lorenzen, David N. (1972), The Kāpālikas and Kālāmukhas: Two Lost Śaivite Sects, Berkeley: University of California Press.