kalendář (Hind)
kalendář – rozvržení roku do kratších úseků podle pravidelných nebeských úkazů. Indický kalendář nebyl nikdy před zavedením evropského systému sjednocen. Základem je pro něj lunární měsíc, jehož počátek je počítán na severu Indie od úplňku a na jihu od nového měsíce, a je rozdělen na jasnou polovinu od úplňku po nový měsíc a na temnou polovinu od nového měsíce po úplněk. Rok má 12 lunárních měsíců, které jsou rozdělené do šesti ročních období, a každý z nich začíná zhruba v polovině evropského měsíce, takže přesahuje do poloviny měsíce následujícího:
vasanta (jaro): čaitra (březen/duben) a vaišákha (duben/ květen)
gríšma (horké období): džjéštha (květen/červen) a ášárha (červen/červenec)
varšá (období dešťů): šrávana (červenec/srpen) a bhádrapada (srpen/září)
šarad (podzim): ášvina (září/říjen) a kárttika (říjen/listopad)
hémanta (zima): márgašírša/agrahájana (listopad/prosinec) a pauša (prosinec/leden)
šišira (chladné období): mágha (leden/únor) a phálguna (únor/březen)
Nový rok počíná v některých oblastech na severu měsícem kárttika, na jihu měsícem čaitra, existují však i jiné krajové odchylky. Každý druhý nebo třetí rok je přidán 13. (přestupný) měsíc k vyrovnání rozdílu mezi lunárním a solárním rokem. Evropský kalendář byl znám v Indii od doby dynastie Guptovců a byl často používán ve vzdělaných kruzích současně s indickým pro větší přesnost. Po zavedení koloniální správy hinduistický kalendář ustoupil do pozadí a užívá se ho jen pro účely náboženské a v astrologii.