kaplan (JKI-K)
kaplan Pův. klerik (kněz), který působil při franské dvorní kapli; v pozdním středověku též označení pro kněze-obročníka, spjatého s určitou kaplí nebo oltářem. Později též populární označení pro farního vikáře při správě farního kostela. K. se řídí jmenovacím listem a farářovými pokyny; může být volně odvolán. K. ve vlastním smyslu je kněz pověřený duch. službou ve speciální oblasti mimo rámec farní struktury (vězeňský k., nemocniční k., univerzitní k. apod.).