kosmogonie (Hind)

kosmogonie – teorie o vzniku nebo původu vesmíru. V Indii existovalo již ve védských dobách několik mytologických verzí o počátku světa a pozdější hinduismus má další mýty a legendy v puránách a epických vyprávěních. Existují též filozofické verze o počátcích manifestované skutečnosti v textech různých škol, jejichž předzvěst lze nalézt již ve védech, např. v tzv. hymnu o stvoření (Rgvéd 10.129). Počátek světa v hinduismu není nikdy nazírán jako stvoření z ničeho, nýbrž jako článek v řetězu manifestací (sršti) vesmíru z jeho božského zdroje nebo z dimenze nemanifestované skutečnosti. Manifestovaný svět pak prochází obdobím trvání (sthiti), po kterém následuje období rozkladu (laja), v němž je svět vstřebán zpět do svého skrytého zdroje, aby se opět vynořil v období manifestace. Tento cyklus střídání kosmických období rozvoje a rozkladu nemá zjistitelný počátek v čase. Čas v indickém myšlení však není pojat jako absolutní hodnota, která by se projevovala lineárním plynutím z nekonečné minulosti do nekonečné budoucnosti, nýbrž jako relativní činitel, který je sám rovněž složkou nebo součástí cyklů manifestace. Božský transcendentní zdroj těchto cyklů manifestace je mimo čas a zůstává jimi nedotčen. Tento obraz vesmírného dění se zdá být pozoruhodně slučitelný s jednou z moderních astrofyzikálních teorií o tzv. „pulzujícím vesmíru“, podle níž vesmír počíná „velikým třeskem“, načež prochází obdobím rozpínání (v němž se nachází právě nyní), po němž dojde k jeho zhroucení a pak opětnému velkému třesku. Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že indické pojetí předpokládá za tím vším existenci nadčasové duchovní dimenze s atributem vyšší inteligence. Pocit nutnosti této dimenze je vyjádřen ve vědeckém světě tím, že někteří vědci si podržují osobní víru v Boha a jiní připouštějí, že jejich teorie existenci boha nevylučují, ježto základní podnět k vesmírnému dění je mimo dosah jejich zkoumání.

Literatura:
Kuiper, F. B. J. (1983), Ancient Indian Cosmogony. Essays selected and introduced by John Irwin, Delhi: Vikas.

Karel Werner