kráva, posvátná (Hind)
kráva, posvátná – ve starověké společnosti bylo vlastnictví krávy zárukou výživy rodiny, a stáda dobytka byla nejcennějším majetkem a znakem bohatství (podobně jako je tomu v některých současných polokočovných kmenech v Africe) a sloužila často jako platidlo. V nejstarších védských dobách se zdá, že požívání jejího masa zakázáno nebylo a občas k němu docházelo, obzvláště v souvislosti s obětním rituálem. Mnohem více však byly ceněny její produkty, zejména mléko a máslo, a jejich dárkyně měla zvláštní postavení téměř jako člen rodiny. Vývoj k její posvátnosti není zcela vysvětlen, ale značnou roli v tom hrála poetická imaginace a náboženská symbolika. Védská bohyně a kosmická matka stvoření Aditi je zvána „neposkvrněnou krávou“ (Rgvéd 8.10.15) a brzy kráva symbolizuje též božskou matku Zemi (Prthiví mátar), prapůvodní tvořivou sílu slova (Vák) i celé stvoření (Atharvavéd 10.10.25–7). V předárijských dobách to byl býk, jenž měl patrně symbolickou roli v náboženství, jak o tom svědčí harappská pečetítka. Později se stal emblémem dynastie Maurjů (viz proslulou hlavici Ašókova sloupu) a v hinduismu je též společníkem a dopravním zvířetem boha Šivy. Kráva dosáhla plně svého posvátného postavení v době Guptovců a její zabití se trestalo i smrtí. Patero jejích produktů (mléko, tvaroh, přepuštěné máslo, trus a moč) se používalo v očistných rituálech. Její posvátnost se zvýšila po vpádu islámské moci do Indie jako reakce proti jejímu zabíjení muslimy. Mezi širokými vrstvami lidu je rozdílný poměr k postavení krávy dosud pramenem nepokojů mezi muslimy a hinduisty. Gándhí plně uznával posvátnost krávy a političtí vůdcové dodnes veřejně podporují její ochranu. Krávy se mohou v Indii dosud svobodně toulat i ve městech uprostřed dopravního ruchu.