lílá (Hind)
lílá [līlā] – hra, zábava; stvoření (manifestace světa) jako božská hra. K tomuto pojmu se uchýlil Bádarájana a po něm jiní védántští myslitelé teistického zaměření, když se pokoušeli vysvětlit důvod či motivaci pro stvoření světa všemohoucím, vševědoucím a zcela soběstačným Bohem čili Nejvyšším Pánem. Toto pojetí je také symbolicky naznačeno legendární hravostí a nezbednostmi boha Kršny, jeho hrou na flétnu a jeho kolovým tancem s pastýřkami. Rovněž Šivův kosmický tanec je občas popsán jako lílá a v této souvislosti pak symbolizuje globální věčně se opakující hráčskou fantasmagorii manifestace světa v jejích třech fázích sršti (vynoření), sthiti (trvání) a samhara („zabalení“ čili absorpce nebo stažení se do latence).
Intelektuálně je stvoření jako zábavná hra Všemohoucího pro jeho vlastní pobavení neuspokojivé vysvětlení, emocionálně však má pro prosté věřící vyznavače značnou přitažlivost, zejména v mytologickém rouchu legendárních kousků Kršnových. V bhaktickém extatickém zanícení někteří z nich se zaříkají vzdát se konečného vysvobození z koloběhu zrození v pomíjivém světě a podílet se na božské samsárové hře jako boží loutky k potěše Boha do nekonečna.