mahápralaja (Hind)
mahápralaja [mahápralaja] – „velký zánik“, velké období klidu, které nastane na konci Brahmova života, kdy je celý manifestovaný vesmír vstřebán se všemi bytostmi, i s Brahmou, do transcendentního božského zdroje. Tento zdroj je nazýván různými jmény v různých textech a tradicích. Patří sem např. védský Vrtra a též adža, dále upanišadové brahma, ale i Šiva ve svém absolutním neprojeveném aspektu, kosmický oceán, na němž spí Višnu Džalašájin aj. Období klidu trvá stejnou dobu jako období manifestace a obě období se střídají v pravidelném sledu. Nové období manifestace je zahájeno zrozením nového Brahmy a postupným znovuzrozením všech bytostí, které v předchozím období nedosáhly osvobození.